Projekt IQ 151

vznikl z přesvědčení, že tento počítač si zaslouží víc než jen místo v učebnicích historie. Přestože jde o starou a dnes často opomíjenou 8bitovou platformu, skrývá v sobě obrovské množství práce, nápadů a technického umu lidí, kteří se podíleli na vývoji jejího hardwaru i softwaru nejen v minulosti. Tato práce má hodnotu dodnes, a byla by škoda ji nechat zapadnout. Projekt chce dát této platformě další šanci. Chce spojit lidi, kteří se ještě dnes o IQ 151 zajímají, ale zatím bez zázemí komunity této platformy. Věřím, že právě propojením těchto jednotlivců může vzniknout něco nového – sdílení znalostí, nové projekty a chuť posunout IQ 151 dál, než se kdy dříve podařilo. Motivací je vytvořit prostředí, kde mohou vznikat nové nápady: emulátory v různých programovacích jazycích, podpora IQ151 pro herní mini konzole, funkční modely počítače nebo dokonce jeho novodobé „vzkříšení“ s využitím současných technologií, podobně jako se to podařilo i u jiných historických platforem. Projekt IQ 151 nechce jen vzpomínat na minulost – chce ji aktivně rozvíjet a ukázat, že i zapomenuté technologie mohou znovu ožít, pokud se najdou lidé, kteří v ně budou věřit.

IQ 151

byl československý osmibitový mikropočítač vyráběný od roku 1985 podnikem ZPA Nový Bor. Patřil mezi nejrozšířenější školní počítače v Československu a pro mnoho lidí představoval první setkání s programováním.

Historický kontext

V 80. letech bylo Československo technologicky omezeno embargem zemí západního bloku (CoCom), což ztěžovalo dovoz moderní výpočetní techniky. Domácí vývoj proto hrál klíčovou roli. IQ 151 vznikl jako školní a vzdělávací počítač, který měl: podpořit výuku programování, seznámit studenty se základy informatiky, umožnit práci s textem i jednoduché řízení zařízení. Používal se především na základních a středních školách. Mnozí studenti na něm psali své první programy v jazyce BASIC. IQ 151 bývá často srovnáván s počítačem PMD 85, který byl rovněž určen pro školní prostředí. Zatímco PMD 85 byl technicky kompaktnější, IQ 151 byl koncipován modulárně.

Technické parametry

IQ 151 byl založen na mikroprocesoru:
Tesla MHB 8080A (klon Intel 8080)
Taktovací frekvence: přibližně 2 MHz
Operační paměť: typicky 32–64 kB RAM
Grafika: textový režim (32 × 32 znaků)
Ukládání dat: magnetofon (kazety)
Modulární architektura

Jednou z nejzajímavějších vlastností IQ 151 byla jeho zásuvná modulární koncepce. Uživatel mohl rozšiřovat funkce pomocí přídavných modulů, například:
BASIC modul
Pascal modul
disketová jednotka
řadiče periferií

Tato modularita byla na tehdejší školní počítač poměrně pokroková, ale zároveň činila systém složitějším a méně spolehlivým. Software a využití Nejčastěji se používal: BASIC (pro výuku programování), jednoduché výukové programy, textové editory, jednoduché hry. Programy se často ukládaly na kazety, což znamenalo dlouhé načítání a riziko chyb při čtení.

Školní počítač s průměrnou klávesnicí
IQ 151 byl určen hlavně pro výuku programování – v BASICu, KARELu (LOGO), Pascala, nebo assembleru. Klávesnice byla membránová a špatně se na ní psalo – patřila k nejkritizovanějším částem.

Slabiny a mýty

Počítač měl tendenci se přehřívat i při lehké práci – chladiče byly tak žhavé, že se prý na nich daly dělat topinky, což se stalo jedním z nejznámějších vtípků o IQ 151.
Kvůli výrobním omezením socialistické éry (nedostatek součástek, malá podpora importu moderních technologií) byl IQ 151 technicky zaostalý ve srovnání se západními počítači té doby.
Mýtus o dřevěné skříni: často se tvrdilo, že skříň počítače musela být impregnována proti červotočům. Ve skutečnosti byla skříň z tvrzeného plastu, takže žádná ochrana proti hmyzu nebyla potřeba. Tento mýtus pravděpodobně vznikl kvůli vzhledu plastu, který připomínal dřevo, nebo díky asociaci s typickými školními skříňkami.

Výroba a dochované kusy
Na základě sledování dochovaných sériových čísel se odhaduje, že bylo vyrobeno přibližně 13 302 kusů IQ 151.
Předchůdce tohoto modelu, počítač IQ 150, vznikl dříve, ale měl tolik chyb, že se vyrábělo jen několik desítek kusů a výroba byla brzo zastavena.

Periférie a sítě

IQ 151 bylo možné propojit do počítačové sítě FELNET, což byla síť používaná na některých školách pro sdílení dat a programů mezi stroji.
Existovala celá řada přídavných zařízení – od plotrů (např. Minigraf) přes tiskárny až po disketové jednotky.

Zobrazení a grafika

Počítač IQ-151 měl velmi základní grafické schopnosti, které se značně lišily podle toho, jaké moduly byly do stroje zasunuté:

Textové režimy – VIDEO 32 a VIDEO 64

Základní zobrazování zajišťoval modul VIDEO 32, který uměl zobrazit pouze text – 32 znaků na 32 řádcích.
Každý znak měl rastr 8×8 pixelů, což po přepočtu dělalo obraz 256×256 pixelů.
Rozšířený modul VIDEO 64 potom nabídl textový režim s 64 znaky na řádku, ale stále to byla pseudografika, ne plná rastrová grafika. -

Pseudografika

Díky vhodnému skládání znaků v textových režimech bylo možné vytvářet pseudografické obrázky – podobně jako na ostatních osmibitových počítačích. -

Plnohodnotná grafika – modul GRAFIK

Teprve s modulem GRAFIK (pro IQ-151 verze označené jako „G“) se dala zobrazit monochromatická rastrová grafika s rozlišením 512×256 pixelů.
Obrazová paměť tohoto modulu měla 16 kB, což bylo na tehdejší osmibity docela nadprůměrné.
Nevýhodou bylo, že paměť nebyla přímo mapována do adresního prostoru procesoru, takže se k ní přistupovalo pomaleji přes I/O porty (IN/OUT).
Modul GRAFIK ale umožnil i současné zobrazení textu i grafiky, což někteří programátoři využívali kreativně.
Pro zobrazení textu na obrazovce byl nutný jeden z těchto modulů: VIDEO 32 nebo Video 64

Programovací jazyky a software

IQ-151 nebyl jen „stroj na zobrazování textu“ – jeho síla (a smysl) spočívala ve výuce programování.
Basic
Základní integrovaný jazyk byl BASIC 6, který uměl standardně pracovat s textem a vstupní/výstupní funkcí.
Později vznikla verze BASIC G, která přidávala podporu grafických příkazů ve spojení s modulem GRAFIK.
Další jazyky
Kromě BASICu byl pro IQ-151 dostupný také assembler, Pascal, Forth, Lisp nebo Karel (učební jazyk pro začátečníky).

Operační systém AMOS

Tento systém vznikl jako profesionální prostředí pro vývoj a správu programů na IQ-151.
AMOS poskytoval:
celoobrazovkový editor,
překladač assembleru,
debugger,
podporu Pascalu,
práci se soubory i bez disků (magnetofon),
spooling pro tisk.
AMOS se šířil na zásuvných modulech s 16 kB nebo 32 kB EPROM a podporoval práci i bez disketových jednotek.

Význam a odkaz
IQ 151 je zajímavým počítačem československé historie. Ve školách byl nedostatkovým zbožím – některé kusy se často posílaly na opravu a ve třídách tak chyběly. Málokterý učitel s ním uměl pracovat a i s návody byli často méně zběhlí než jejich žáci. Přesto počítač sloužil jako první kontakt s počítačovou technikou pro celou generaci budoucích programátorů a techniků. Dnes ho sběratelé vyhledávají a vystavuje se v technických muzeích, například v Národním technickém muzeu v Praze.

pro IQ151 a jeho komunitu